Dnes za námi na běžkách přijel Artur Gréby a dobrodruh Staněk. Byli jsme překvapení, že se u nás v chatě objevili, ale měli jsme radost. Chválili nás, že jsme skvělí polárníci a zajímali se o naše důkazy – DNA JáTyho. Nejdřív jsme nevěděli, jestli jim ty nalezené zuby ze včerejší noční akce máme dát, ale nakonec jsme se rozhodli, že ano, protože to je na dobrou věc. On je totiž Artur Grébi proslulý badatel a na JáTyho se specializuje. Hlavně vypadal dost zoufale, že nemá žádný DNA vzorek dané čeledi JáTyho a taky dost šišlal. Dobrodruh Staněk badatel není, ale vždycky s ním na jeho expedice putuje, protože má rád dobrodružství a baví ho přežívat extrémních podmínkách. Má super kníra, ale dost mu smrdí nohy.

Potom k nám do chaty přišly čtyři zvláštní paní. Babička Maruna Nováková, slečna Stáňa, paní Františka a Zdislava Skřivánková. Paní Františka si ihned sedla k Arturovi a Staňkovi a začala jim tvrdit, že chce nahlásit, jak viděla JáTyho. Artur se Staňkem ji vyslýchali, ale z toho, co jim řekla to spíš vypadalo, že v kuchyni neviděla JáTyho, ale svého chlupatého manžela. Artur a Staňek nám potom přenechali výslech pomatené babičky a dvou horských slečen, které všechny údajně JáTyho také viděly. 

Popisy Maruny Novákové a slečny Stáni se relativně shodovaly, takže jsme usoudili, že tyto dvě ženy ho opravdu viděly. Zdislava Skřivánková asi viděla spíše nějakého medvěda, nebo jiného chlupatého muže.

Večer jsme začali pracovat na workshopech, které jsme si mohli vybrat. Každý si vybral buď z divadla, hudby, výtvarky nebo tance. Bylo to příjemné osvěžení programu, protože jsme si mohli vybrat něco jiného než je naše obvyklé pole působnosti. 

Zítra se máme vydat dobít severní pól a Artur Gréby a Staněk slíbili, že půjdou s námi a vezmou s sebou ještě nějaké své vědecké kolegy. Proto už ležíme ve stanech, popíjíme teplý čajíček, udržujeme oheň a zahříváme si rudé nosy a omrzliny na nohou. Tak zas zítra!